Stejně jako na druhém ročníku, tak i na tomto se náš počet ještě zvýšil a nikdo z původních účastníků na singltrek nezanevřel, proto jsme se v hojném počtu vydali v sobotu ráno vstříc 3. ročníku. Tradičně následovala přestávka v Pardubicích, kde jsme nasedli a obsadili celou zadní část vlaku. Protože jsme nikoho nerušili, vznikl u nás malej mejdan a všichni měli dobrou náladu, což bylo dobře, jelikož nás po příjezdu čekal náročný úkol – výšlap na Ještěd.

Sjezd z libereckého nádraží pod železniční most odnesl jeden biker karambolem, ale naštěstí se nic nestalo a kolo skončilo také v pořádku. Začali jsme tedy stoupat. Téměř na konci Liberce, po krátké debatě, se někteří rozhodli vyjet na vrchol lanovkou. Našlo se však pět odvážlivců, kteří se nenechali odradit dlouhým stoupáním a šlápli do pedálů, co to šlo. Nahoře se každý pokochal nádherným výhledem a všichni společně jsme se poté vydali z kopce dolů až do Stodoly. Po zkušenostech z předchozího ročníku proběhla cesta bez problémů a po Viničné stezce jsme dorazili na místo.

Na ježdění po singltereku jsme si tentokrát vyčlenili 3 dny, protože přibylo spoustu nových trailů, tak jsme je chtěli všechny nebo alespoň většinu zkusit. Naše skupina byla již tak početná, že jsme se nemohli shodnout kam dřív, tak jsme se rozdělili  a každý se jezdil, jak se mu líbilo. Délka stezek byla i na polské straně opravdu úctyhodná.

17. července se většina vydala zpět směr Liberec a domů, ale tři z nás se rozjeli přes sousední Polsko a Německo do Rumburku. Čekalo nás tedy trojité překročení hranic v jednom dni. Počasí nám přálo, takže přejezd se spoustou zajímavých míst jako obrovský důl na hnědé uhlí v Bogatanii nebo trojmezí států se opravdu vydařil. Po pohodovém tempu a přibližně 80 km v nohách jsme dorazili do kempu a společně se ubytovali v jedné chatce.

Poslední den, znaveni, jsme ani nerozmýšleli zda zajet do národního parku České-Švýcarsko a rovnou jsme zamířili nejkratší cestou na vlakové nádraží do České Lípy. Cesta byla příšerná, protože vedla po hlavní cestě plné kamiónů a aut. Na nádraží jsme si poté koupili jízdenky a občerstvili se. Koleje vlaku vedly místy druhého ročníku: „Mácháč“, Bezděz, Mladá Boleslav. Po přestupu v Kolíně jsme zamířili přímým spojem do Mohelnice.

• Délka trvání: 6 dní
• Seznam bikerů (11): Václav Šnévajs, Jiří Horák, Lukáš Grepl, Kamil Nagyváthy, Petr Žváček, Miroslav Řezníček, Ondřej Konečný, Lukáš Kopp, Marek Štancl, Jan Hanák, Michal Vařeka.

Liberec – Ještěd – Lázně Libverda (1. den)

Lázně Libverda – Rumburk (5. den)

Trasa přes Polsko a Německo není přesná.

Rumburk – Česká Lípa (6. den)