Pokořením poslední nejvyšší účasti 6. ročníku SpS o dva atlety vyvstal velký problém pro přepravní kapacity ČD, když se až po několikatýdenním vyjednávání našla nejvhodnější varianta rozdělení účastníků do dvou skupin s jejich společným odjezdem z Pardubic. První skupina odjela již o půl šesté a druhá o hodinu později. V mezizastávce pak dohromady „otevřeli“ nádražní restauraci, přívítali se a radostně se vydali na společnou vlakovou jízdu do Rychnova u Jablonce. Cesta ubíhala jak po másle i díky vstřícnosti průvodčího, jemuž naše skupinka sice přidělávala starosti, ale za to mu odvděčovala pohoštěním. Turnov byl po dohodě naše konečná stanice, i když byla pro všechny kola objednána náhradní přeprava. Odtud jsme se vydali podél Jizery k Malé Skále, a poté do kopců k první zastávce, rozhledně Černá Studnice. Zde jsme se již nesešli kompletní, jelikož pár atletů se vydalo na vlak, ale i tak jsme se po částech trousili po stezkách dolů, abychom následně stoupali lesní cestou k protržené přehradě Albrechtice a následně na Smědavu. Pouze jeden účastník to vzal i na nejvyšší vrchol Jizerských hor, Smrk. K večeru jsme se však všichni shledali i s Peťou Šádkem v jeho staré dobré Stodole.

Sobota byla ve znamení úvodní vyjížďky Singltreku pod Smrkem s cílem v SpS centru a s tradiční zastávkou U Kyselky. Počasí bylo příjemné i ke koupání, takže někteří vyzkoušeli vodu v rybníku v kempu pod Smrkem. A i když o žádný parný den moc nešlo, bajkově to bylo ideální. Odpoledne nebo spíše k večeru, „vyfešákovaní“, jsme pěšky vyrazili směřem k Hejnickým slavnostem se zastávkou na večeři v naší oblíbené restauraci U Zeleného stromu. Pěšky nebo autostopem jsme dorazili na pouť, vyzkoušeli různé atrakce, a zamířili k hlavnímu areálu, kde jsme strávili večer až téměř do konce a pár jedinců navštívilo i místní diskotéku Ořešník.

Po dlouhém večeru nás další den opustili tři fathleti, takže pořád zbyla na místě větší část osazenstva, a tak se šlo jezdit nebo odpočívat nebo oboje dohromady, avšak i tak den utekl jako voda.

Poslední den ježdění na SpS opět prořídly naše řady, když se letos naposledy vydalo osm atletů stezkami v okolí Libverdy a Nového Města. Počasí moc nepřálo, když teplota šla od soboty zase o něco níž, a proto jsme někteří vynechali zastávku v singltrek centru a zajeli nejzábavnější okruh.

Úterý, v den přejezdu, čekaly na zbytek účastníků dvě nespojité cesty. Nejprve kolem do Liberce na vlak a s ním do Děčína, kde zdolat labskou stezku dlouhou přes 50 km. Odpočinek po více než 30 km určitě přišel vhod. Téměř rovinatou asfaltkou jsme postupně prosvištěli místa jako Ústí nad Labem, Velké Březno, Zámek Větruše a nakonec do cílového pensionu v Litoměřicích. Večeře proběhla v místní indické restauraci.

Pokračování přejezdu až k závěrečnému místu, Praze, nám zabralo celý den, jelikož se jednalo o vcelku dlouhou trasu v délce cca. 106 km. První krátká zastávka byla v Terezíně na opevnění a jeho hřbitově. Delší pauza se odehrála na veslařském kanále, na němž se připravovali světový závodníci na víkendové klání. Odtud to bylo jen kousek do Mělníka na soutok Labe a Vltavy, kde jsme se naobědvali na jejich vysoko položeném náměstí, ze kterého byl vynikající výhled. Přerušili jsem labskou stezku a vyrazili se po vltavské. Cesta ubíhali rychle a díky špatné odbočce z naší trasy jsme se mohli svést přívozem v Lužci nad Vltavou. Poté následovala Dvořákova Nezalohozeves a Kralupy nad Vltavou, což bylo už jen 20 km do Prahy.

Čtvrteční den byl náš volný den a to přímo v hlavním městě, což vždy znamená spoustu zajímavých možností. Bez kol jsem se vydali z našeho ubytování ve Vysočanech metrem do stanice Smíchovského nádraží a z něj pěšky k půjčovně lodiček. Dva motorové čluny jsme si na hodinu pronajali a brázdili Vltavu ve směru Karlova mostu (posledním povoleným mostem byl u Tančícího domu). S celodenní jízdenkou na MHD jsme zajeli k Vyšehradu, vystoupali nahoru a dolů a dopoledne zakončili obědem v jedné z restaurací pod Nuselským mostem. V plánu bylo vyzkoušet elektrické koloběžky Limo, a tak jsme si všichni nainstalovali aplikace, dobily kredit, vyhledali koloběžky a po nákupu pitíčka v Tescu se vydali podél vltavy k Letenských sadů. Zde nás překvapila příjemná hudba se spoustou stánků, občerstvení, tančících lidí a skejťáků, což se nám zalíbilo, a proto jsme zůstali na tomto místě do večerních hodin a poté jsme se postupně odebrali do hotelu.

Pochmurné a deštivé páteční počasí nás připravilo o možnost cesty po našich dvou kolech do Kolína či Pardubic, tudíž se na snídani rozhodlo nasednout v Libni na vlak a nechat se odvést přímo domů.

• Délka trvání: 7 dní
• Seznam bikerů (14): Jiří Horák, Václav Šnévajs, Petr Žváček, Marek Štancl, Martin Stuchlý, Kamil Nagyváthy, Lukáš Kopp, Michal Pěnička, Jiří Apoštol, Miroslav Řezníček, Lubomír Pejchal, Tomáš Berg, Ondřej Konečný, Jan Kryl

Turnov – Černá Studnice – Smrk – Lázně Libverda (1. den)

Lázně Libverda – Liberec (4. den)

Děčín – Ústí n. L. – Litoměřice (4. den)

Litoměřice – Mělník – Praha (5. den)