Výroční ročník – tak bychom mohli nazvat již 10 let Singltreku pod Smrkem, když se již v roce 2011 vyjelo vůbec poprvé na jeho jediný okruh.

Tento rok začalo putování ve čtvrteční odpoledne v partě 5 atletů vlakem do Ústí nad Orlicí, odkud podle plánu měla následovat cesta na kole do přestupní stanice v Pardubicích. Plán se trochu zadrhnul, když se po 7 km a zamračené obloze zastavilo v hospůdce, odkud nebylo téměř úniku kvůli vydatným přeháňkám. Přibližně po třech hodinách se počasí umoudřilo a nám po mokrých asfaltových a lesních cestách zbývalo 57 km. Náročná to výzva. Vysílení a mokří jsme v podvečer dojeli do pardubického ubytování Pod Vinicí. Sprcha a následná večeře v irské hospodě pro nás byl jako dar z nebes.

Brzký budíček, cesta na nádraží v Pardubicích a setkání s druhou skupinou v počtu 8 cyklistů dalo dohromady opět velkou partu. Nechyběl ani párty vlak do Liberce – samostatný oddíl vagónu, tentokrát opentlen srandovními maskami, jež vzbuzovaly velkou pozornost cestujících a kolemjdoucích.

Cestou prvního ročníku anebo po stopách povodně byla trasa na celé páteční odpoledne z Liberce do Lázní Libverda. Bohužel jsme se nevyhnuli karambolu, který odnesl jeden atlet pár stehy na hlavě a rychlým vystřízlivěním. Počasí přálo hospůdkovým zastávkám, a tak jich proběhlo hned několik. V cíli jsme se poté všichni shledali i s dalšími třemi sportovci a Peťou Šádkem. A úspěšný dojezd večer příjemně oslavili ve Stodole.

Sobotní ráno jsme tradičně zamíříli na singltrek – cesty mírně mokré, ale zvládnutelné. Po skupinkách jsme se trousili do kempu v Novém Městě pod Smrkem. Někteří se vydali po singltreku, jiní přímo po asfaltové cestě. Jídlem, pitím, plážovým volejbalem a koupáním jsme si zpestřili slunné odpoledne. Po šesté hodině jsme pak poděkovali Peťovi za všechny ty krásné a pohodové roky na jeho panství a předali mu flašku slivovice společně s výročním trikem, na kterém nechybělo jeho jméno a také jména všech účastníků za oněch 10 let. Díky celosvětové pandemii koronaviru se bohužel nekonaly tradiční Hejnické slavnosti. Zamířili jsme proto alespoň na vyhlášené jídlo k Zelenému stromu a večer zakončili ve Stodole namísto v Hejnicích.

Vyjet ze zajetých kolejí „stereotypu“ a oslavit výročí byl účel nedělní cesty do Liberce, kde se odehrálo sportovně-zábavné dopoledne. I když se všichni nezúčastnili, tak si to těch 10 atletů náramně užilo. Nejdříve jsme se vydali na laser game do centra Babylon, poté na benzínové motokáry do parkovacího domu Fórum. Atmosféra byla vyhecovaná ještě o něco víc než při laser game, a tak se jezdilo úplně na doraz. Obědem v restauraci Budvarka jsme zakončili příjemný čas. Po příjezdu zpět do Stodoly jsme už jen odpočívali pod venkovním přístřeškem Stodoly.

Poslední den na SpS mírně pokazilo počasí. Od rána se vyskytlo několik přeháněk, avšak cca. polovina atletů se po vyčasení vydala brázdit stezky. U Kyselky se pak pobylo nějaký čas než se asi po třech hodinách vyjelo zpět po asfaltu, a nebo po agónii přes Hubertku a po černé trase ke hřbitovu. Večer, díky chladnému počasí, jsme se uvelebili v „luxusnější“ místnosti ubytování a trochu si zaposilovali.

V den přejezdu – v úterý – zbylo 10 lidí, z nichž sedm cyklistů vyjelo na kole směr Rokytnice nad Jizerou. Nejtěžší zkouška nastala hned při stoupání na Smědavu, dále to již bylo nahoru, dolů přes Desnou a Kořenov. Po cestě se s námi rozloučili dva atleti. Pod sjezdovkou Horní Domky v Rokytnici jsme se ocitli něco málo po obědě a setkali se zde třemi cestovateli autem. Odpoledne jsme pojezdili (a někteří poskákali hodně vysoko) v místním bikeparku. V podvečer jsme si zašli do sauny blízko naměstí a zde také na večeři.

Dle plánu měl být ve středu přejezd do Špindlerova Mlýna – z toho sešlo, avšak i přes to se jeden F**king atlet vydal směřem k Mohelnici. Dlouhou výzvu chtěl zvládnout co nejdál: kam až mu nohy stačí a počasí dovolí. Jilemnice, Hostinné, Dvůr Králové, Jaroměř a nakonec „jen“ Choceň – promočený až na kost se alespoň převléknul na toaletách a zamířil vlakem domů, čímž ukončil 10. ročník.

• Délka trvání: 7 dní
• Seznam bikerů (16): Jiří Horák, Václav Šnévajs, Petr Žváček, Marek Štancl, Martin Stuchlý, Kamil Nagyváthy, Lukáš Kopp, Michal Pěnička, Jiří Apoštol, Miroslav Řezníček, Tomáš Berg, Lukáš Grepl, Jan Kryl, Martin Šmíd, Anton Krejčí, Jan Hanák

Ústí nad Orlicí – Choceň – Pardubice (0. den)

Liberec – Lázně Libverda (1. den)

Lázně Libverda – Rokytnice (5. den)

Rokytnice – Choceň (6. den)