Začátek druhé dekády letního výjezdu na Singltrek pod Smrkem byl při „předvoji“ v pohodovém tempu. Vlakem vyrazili čtyři borci do Pardubic, kde i když počasí příliš nepřálo, si v odpoledních hodinách dali okruh přes Kunětickou horu a východním směrem na Stéblovou v délce cca. 30 km s návratem zpět do hotelu Arnošt Garni.

V čase ranního jídla skupiny předvoje se mezitím sešlo 8 atletů v Mohelnici na nádraží. O něco později se pak již všichni společně setkali na pardubickém nádraží a na kole dorazili do stanice Rosice nad Labem tentokrát bez „snídaně v nádražce“. Následná cesta v tichém kupé společnosti Arriva nebyla zase až tak „tichá“. 🙂 Výstup v Liberci proběhl opět v nepříznivém počasí a prodloužil tak odjezd do Libverdy během kterého čekalo na borce převýšení okolo 500 metrů. Avšak i po vyčkávání lepšího počasí, se stejně o něco později z mraků spustil déšť. Naštěstí celá skupina zdárně dorazila na místo. K večeru dojeli auty k Peťovi do stodoly i zbylí tři borci.

Sobotní singltrek jsme započali ve všech 15 atletech společnou vyjížďkou klasickou cestou od hřbitova přes Obří sud a Kyselku, až na odpočinkové místo u základny SpS. Poté jsme se rozdělili na několik skupin a vyrazili buď singltrekem nebo po cestě zpět do Libverdy. Večer jsme strávili U Zeleného stromu, a též ve Vzletu, jelikož kvůli covidovým restrikcím se Hejnické slavnosti nekonaly.

Poslední den v Lázních Libverda byl každým účastníkem prožit po svém – někteří vyjeli na stezky, jiní vyjeli přímo k Obřímu sudu a poté na základnu a další se vydali k bazénu. 🙂 Počasí přálo, tak nebyl problém se koupat jak v rybníku, tak v bazéně.

Přejezd k Máchovo jezeru byl v plánu na pondělí. Někteří se ho tak obávali, že odjeli z Hejnic radši ihned domů. Na cestu se tedy vydalo osm atletů a jeden doprovod autem. Byla to téměř podobná cesta jako před deseti lety. Zastávka v Kryštofově údolí a jeho orloje samozřejmě proběhla. A na konci se pár vyčerpaných atletů skočilo zchladit do Mácháče. Večer jsme si ten místní „skazen“ šli prohlédnout.

Den poté odjížděli na kole do Prahy už jen tři borci, ostatní odjeli přímo ze Starých Splavů vlakem do Mohelnice. Trasa vedla přes Mělník a podél Labe do Neratovic a dále jižně do Prahy. Středa byla odpočinkovým dnem před čtvrteční cestou tzv. co půjde dojed, a tak jsme za zakoupené ubytování díky akci V praze jako doma navštívili Národní technické muzeum, Staroměstský orlej včetně komentované prohlídky podzemí a rovněž se svezli historickou tramvají. Večer proběhl na Václavském náměstí koncert, který jsme poslouchali z hospůdky Výtopna a pražský výlet zakončili ve velkém stylu diskotékou s cizími Erasmus studenty.

Ráno, i přes nepříznivé počasí, vyrazil pouze poslední atlet východním směrem k Labi, podél něhož pokračoval. Daleko však nedojel. I tak to do stanice Kolín dalo více než 80 kilometrů. Nástupem do vlaku pak uzavřel 11. ročník.

• Délka trvání: 7 dní
• Seznam bikerů (15): Jiří Horák, Petr Žváček, Marek Štancl, Kamil Nagyváthy, Lukáš Kopp, Michal Pěnička, Jiří Apoštol, Miroslav Řezníček, Tomáš Berg, Lukáš Grepl, Jan Kryl, Martin Šmíd, Anton Krejčí, Tomáš Horák, Jan Hojgr

Pardubice – Kunětická hora – Pardubice (0. den)

Liberec – v. n. Bedřichov – Lázně Libverda (1. den)

Lázně Libverda – Kryštofovo Údolí – Mimoň – Máchovo jezero (4. den)

Máchovo jezero – Mělník – Praha (5. den)

Praha – Nymburk – Kolín (7. den)